|
|
Národní demokracie a problematika nového antisemitismu
Michal, Aleš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou problematiky nového antisemitismu v materiálech české neparlamentní strany Národní demokracie a projevech či článcích jejích představitelů, zejména pak předsedy strany Adama B. Bartoše, který se tématu židovství a sionismu dlouhodobě věnuje. Po krátkém představení pojmu antisemitismu a popisu jeho historie následuje teoretická část práce, která analyzuje pohledy autorů, kteří se problematikou analýzy soudobého antisemitismu zabývají. Autoři jsou rozděleni do kategorií příznivců a odpůrců samostatného konceptu tzv. nového antisemitismu. Další část práce pak popisuje pomocí tematických kapitol vztah představitelů Národní demokracie k problému židovství. Na konkrétních příkladech je zde uveden nejen vývoj, ale zejména současná reflexe tohoto tématu. Poslední část práce pak pomocí komparativní analýzy ukazuje, jaké charakteristické znaky u vybraných autorů strana splňuje, pokud je řeč o novém antisemitismu, případně v jakých intencích se v případech odporu vůči Židům pohybuje.
|
|
|
Národní demokracie a problematika nového antisemitismu
Michal, Aleš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou problematiky nového antisemitismu v materiálech české neparlamentní strany Národní demokracie a projevech či článcích jejích představitelů, zejména pak předsedy strany Adama B. Bartoše, který se tématu židovství a sionismu dlouhodobě věnuje. Po krátkém představení pojmu antisemitismu a popisu jeho historie následuje teoretická část práce, která analyzuje pohledy autorů, kteří se problematikou analýzy soudobého antisemitismu zabývají. Autoři jsou rozděleni do kategorií příznivců a odpůrců samostatného konceptu tzv. nového antisemitismu. Další část práce pak popisuje pomocí tematických kapitol vztah představitelů Národní demokracie k problému židovství. Na konkrétních příkladech je zde uveden nejen vývoj, ale zejména současná reflexe tohoto tématu. Poslední část práce pak pomocí komparativní analýzy ukazuje, jaké charakteristické znaky u vybraných autorů strana splňuje, pokud je řeč o novém antisemitismu, případně v jakých intencích se v případech odporu vůči Židům pohybuje.
|
|
|
Diskurzivní analýza politických postojů prezidenta České republiky Miloše Zemana a krajně pravicových politických stran
Vocel, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Klíčová výzkumná otázka mé diplomové práce se zabývá problémem, zda prezident České republiky Miloš Zeman vytváří stejný diskurz jako krajně pravicové politické strany v České republice. Výzkum se týká společenského diskurzu kolem aktuální migrační krize, které čelí Evropa. V souvislosti s tím je provedena diskurzivní analýza u témat migrace, islám, terorismus či vnějších a vnitřních aktérů. Tento výzkum je prováděn na základě teorie binárních opozic Teuna Van Dijka, kterou lze uplatnit na populistickém politickém stylu, jímž se vyznačují prezident Zeman a krajně pravicové politické strany, mezi kterými jsou analyzovány Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie, Úsvit - Národní Koalice, Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura a Strana práv občanů. Data pro výzkum jsou sbírána z oficiálních komunikačních kanálů prezidenta Zemana a politických stran, mezi něž patří oficiální webové stránky a sociální sítě. Na základě diskurzivní analýzy jejich politických vyjádření je možno porovnat prezidenta Zemana a krajně pravicové strany u každého tématu a vyvodit závěr, zda o těchto tématech mluví shodně, nebo rozdílně.
|
|
|
Revue Národní myšlenka 1923-1939
Hercik, Richard ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce přibližuje ideové zaměření, názorová stanoviska a profil revue Národní myšlenka, která byla vydávána v Československé republice v období let 1923-1939. Popisuje historický kontext, ve kterém revue Národní myšlenka vznikla, představuje dvě nejvýznamnější osobnosti redakce Národní myšlenky - JUDr. Vlastimila Klímu a JUDr. Ladislava Rašína, a přibližuje obsah vybraných ročníků Národní myšlenky, jejichž volba byla provedena s ohledem na významné politické události Československa. Revue Národní myšlenka byla ideově založena na konceptu integrálního nacionalismu, byla výrazně pravicově, protiněmecky a protisocialisticky zaměřená a byla úzce spjata s Československou národní demokracií a její Mladou generací, přestože se vždy definovala jako nezávislý měsíčník. Součástí diplomové práce je rovněž část popisující osobitý publicistický útvar, v práci zvaný komentované citáty, který byl redakcí Národní myšlenky používán pro stručné a výstižné vyjádření zásadních myšlenek nebo postojů Národní myšlenky či významných osobností domácí i zahraniční politiky. Klíčová slova revue, Národní myšlenka, integrální nacionalismus, měsíčník, Vlastimil Klíma, Ladislav Rašín, národní demokracie
|
|
|
Karel Kramář, Roman Dmowski a Rusko
Eidrnová, Markéta ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Práce představuje komparaci politických přístupů Karla Kramáře a Romana Dmowského k Rusku, respektive ruskému faktoru. Počátkem 20. století se tito dva politici z národně-demokratických kruhů nezávisle na sobě rozhodli hledat pomoc k dosažení svébytnosti svých národů v Rusku. K tomu je vedly jak objektivní důvody, jelikož Rusko se jim pro spolupráci jevilo jako nejpřijatelnější a nejvhodnější varianta, tak subjektivní pocity, jako například jejich nevraživost vůči Němcům a Německu nebo v případě Karla Kramáře náklonnost ke všemu ruskému. Ruský faktor se z jejich konceptů nezmizel ani po vzniku samostatného Československa a Polska a i nadále byl jejich trvalou součástí. Kramář byl až do své smrti věrný své představě o budoucím demokratickém Rusku a o slovanské federaci, v jejímž čele by toto nové Rusko stálo, a nic na tom nezměnila ani bolševická revoluce. Kramář se domníval, že pouze prostřednictvím spojení s demokratickým Ruskem může být Československo trvale v bezpečí. Ačkoliv na ruský faktor kladl Kramář větší důraz než Dmowski, ani pro Dmowského neztratilo Rusko nikdy význam, i když ten po vzniku samostatného Polska postupně klesal. Nejprve v jeho představách plnilo Rusko už jen roli protiváhy Německa a posléze, kdy už podle Dmowského Německé nebezpečí opadlo, už jen funkci hráze proti...
|
host ::
RSS.